Parádní časosběrný snímek z Brna
BRNO from EMproduction on Vimeo.
Parádní časosběrný snímek z Brna
BRNO from EMproduction on Vimeo.
Přebuz, město na konci světa.
Ten pocit jsem měla jen chvilku. Místní lidé jsou totiž milí, sdílní a vstřícní.
Kdo hledá klid a pohodu je Přebuz ideálním místem k obnově životní energie.
Město Přebuz má nejmenší počet obyvatel ze všech měst v Česku. V roce 2012 zde žilo 75 obyvatel.
Dříve byla Přebuz městem horníků a cínovce. Dějiny dolování cínovce a kamence začínají již r. 1590 a skončily jejich opuštěním v roce 1948.
Z bývalého hornického města je dnes Přebuz rekreačním střediskem ve středu vyhlášeného Přírodního parku Přebuz. V přírodním parku objevíme přírodní rezervace – Velké a malé jeřábí jezero, Velký a malý močál a Přebuzské vřesoviště.
Pod Přebuzí je rybník. Rybník s písečným dnem dále od břehu s rostlinným porostem se využívá jako přírodní koupaliště a rybky tu loví rybáři.
Rybník je uměle vytvořené vodohospodářské dílo se píše ve Wikkipedii a ještě více…
Když na rybníce ulovíte východ Slunce může to vypadat třeba takto…
Pro více fotografií navštivte moji digitální fotogalerii 🙂
S trochou nadsázky se v Přebuzi říká, že tu v okolí vládne osm měsíců zima a 4 měsíce chladno.
Mě tu zase taková zima nebyla, takže s tou zimou to nebude tak horké. Uvidíme, jak proběhne moje první zima na Rotavě a pokud se na Přebuz zase dostanu, budu o tom informovat obrazem i písmem.
Mějte se a hrajte si 🙂
Těším se příště
S láskou
Šárka
Tady je ještě mapka „strýčka“ Googla
Minulý víkend jsem jen tak zběžně nakoukla během dne do povrchového lomu Mírová vzdáleného asi dvacet sedm kilometrů z města Rotavy. Přitom začala moje představivost spřádat své sítě a zvědavost se k ní přidala. Vznikl z toho koktejl myšlenek a představ, jaké by to bylo při východu nebo západu slunce.
Lom připomíná trochu poušť, trochu měsíční krajinu.
Když jsem o víkendu opět pobývala v Krušných horách, slovo dalo slovo a s kamarádkou jsme vyrazily za ranního kuropění směr Mírová. Sice jsme si lehce přilehly podolek a vypadlo to, že promeškáme východ sluníčka, přesto jsme ho chytily cestou. Na chvíli jsme zastavily a fotografovalo se.
Cesta přes Vřesovou kolem paroplynové elektrány je opravdu silný zážitek.
Zážitky jsou vlastně dva.
Ten první je vizuální a druhý čichový, popravdě… „nic moc“
Když jsem kolem jela poprvé, tak se mi hlavou honily myšlenky, zda jedu opravdu do míst s krásnou přírodou. Nicméně jsem zahnala předsudky a po pár kilometrech za Vřesovou se chmury rozplynuly už úplně.
A konečně jsme v lomu.
Jaké však bylo naše překvapení, když místo vycházejícího slunce zde byla mlha jako hrom. Mlha se zvedala velmi, ale opravdu velmi pomalu. I přesto se před námi objevovaly úchvatné obrazy. Podívejte se, jaké z tohoto výletu vznikly fotografie.
Navštivte digitální fotogalerii.
Závěrem mám pro vás informace o lomu z Wikipedie a mapu dodal „strýček“ Google:
Lom se nachází v severní části obce Mírová. Těží se tu kaolin převážně pro keramickou výrobu od 80. let 20. století. Těžbu zde provádí společnost Sedlecký kaolin a.s.
Zvětšit mapu
Autor: Šárka Těšíková
O prvním zářijovém dni roku 2014 je tomu přesně šest let, kdy po nově vybudované železniční trati pod Vítkovem začaly jezdit první vlaky s cestujícími. „Nové spojení“ – tak se nazývá tato křižovatka mezi Hlavním, Masarykovým a Libeňským nádražím.
Zlehka se ohlédneme do minulosti:
1. září – byl zahájen zkušební provoz na jedné koleji mezi Hlavním nádražím a Holešovicemi a na dvoukoleji mezi Hlavním nádražím a Libní.
10. září – začalo fungovat dvoukolejní propojení Hlavního nádraží – Holešovice
a Hlavní nádraží – Vysočany.
1. října – byl zprovozněn poslední úsek Masarykovo nádraží a Vysočan.
Na místě původní nevyhovující trati je dnes cesta pro pěší a cyklostezka „Staré spojení“.
Cyklostezku využívají kromě cyklistů také pěší turisté a bruslaři.
Stezka vede od Bulhara až na Krejcárek.
Fotogalerie – železniční trať „Nové spojení“
Fotogalerie – cyklostezka „Staré spojené“
Mapa cyklostezky, detail stezky vedoucí starým železničním tunelem.
Minulý víkend jsem na pozvání mé kamarádky navštívila malé město Rotavu a několik zajímavých míst v jejím okolí.
Rotava je malé město zhruba o třech tisících obyvatelích. Když mi líčila s obrovským nadšením, jak je tu krásně, nemusela mě dlouho přemlouvat.
Nic méně pravdou je, že sever mě nikdy nelákal a tak stál mimo můj zájem. Mojí hlavní dobíječkou energie je hlavně Šumava. Dnes je Šumava vyhledávaným turistickým centrem a klidných míst ubývá.
Byla jsem zvědavá, co mně v Rotavě čeká. Použila „strýčka Googla“ a na oficiálních stránkách města Rotavy jsem se dočetla o nové naučné stezce a Rotavských čedičových varhanech. Mé „kamenářské“ srdce
zaplesalo a zvědavost ještě vzrostla.
Do Rotavy jsem přijela v pátek odpoledne a najednou jsem se ocitla v jiném světě. Čas začal plynout pomaleji, lidé mne zdravili a usmívali se na mne. Prodavačku v obchodě i hospodskou zajímalo, odkud jsem a na jak dlouho jsem přijela. Povídali o tom, co je v okolí města zajímavého k vidění a co stojí za to vidět. Člověk z velkoměsta si tu najednou připadá jako ve světě za zrcadlem – jako Alenka v říši divů.
Během mého pobytu v Rotavě jsem zažila střídání projevů počasí. Kromě sněžení a bouřky bylo slunečno, deštivo a na Přebuzi jsem utíkala před krupobitím.
Víkend jsem si užila nejen já i moji dva nerozluční parťáci na cestách – první se jmenuje Samsung a druhý, mladší se jmenuje Olympus. Naše výtvory nejen z tohoto výletu si nemůžete prohlédnout na stránkách Flickru – Rotava a z Krajské výstavy ovoce, zeleniny a květin.
Na závěr chci říci, že Krušné hory stojí za návštěvu. Proč byste sem měli přijet? Jsou tu možnosti pro lyžaře a běžkaře v zimní sezóně a v dalších ročních obdobích si užijte cykloturistiku, pěší turistiku, houbaření, koupání…
Prostě relaxování bez davů lidí. Krušné hory jsou ještě neobjevená oblast.
Pokud hledáte klid, jsou Krušné hory pravým místem srovnatelné se Šumavou.
Mějte se krásně a třeba se tam potkáme 🙂
S láskou Šárka
Rotava – mapa
Zvětšit mapu