Náš dům má svou zahradu a v ní jeden keř.
Keř je v létě plný motýlů a já začala té zahradě říkat „zahrada snů“.
Zahájila jsem pátrání o významu motýla. Jaké bylo mé překvapení nad tím, co pro člověka motýl znamená.
Motýl představuje naši duši.
…na motýlím keři…
Motýl je symbolem pro změnu, růst, transformaci, radost, tanec, strach, důvěru, mysl a radostný život.
Informace pro zvídavé botaniky:
Keř v mé zahradě snů, na který motýli přilétají pít květinový lektar se jmenuje Buddleja davidii – komule Davidova (jinak též: budleja Davidova, himálajský šeřík, letní šeřík, motýlí keř).
Motýlové mě inspirovali a tak kromě fotografií vzniklo video, které ukazuje motýli v jiném světle…
Jiný úhel pohledu otevírá dveře do inspirativního světa tvořivosti. Dali tak vzniknout videu s názvem Motýlí křídla…
Máme tu opět víkend a tedy čas na rekapitulaci prvního březnového týdne roku 2015.
Jaké prožitky či poučení si stojí zato uchovat ve své paměti ?
Jakou lekci mi ten můj život připravil?
Jedna lekce je z mého cestování hromadnou dopravou do práce
a ta druhá přímo od kolegy.
Máma mi vždycky říkala
„Není slušné poslouchat cizí rozhovory.“
Cizí hovory se neposlouchají
No jasně, ale co když to prostě nejde. To by musel jeden mít s sebou stále špunty,
dát si je do uší a nechat je tam celý den, aby vyhověl programu „neposlouchej cizí hovory“. No řekněte, to je přece holý nesmysl. A tak jsem v pozadí vyslechla rozhovor dvou hochů… asi středoškoláků, sedících za mnou.
Tématem jejich hovoru byla děvčata a to je naprosto v pořádku.
I dospělí chlapi se mezi sebou baví o ženách. 🙂 Na tom není nic zvláštního.
Co mě na jejich hovoru upoutalo, jak o těch děvčatech hovořili.
Chlapci hodnotili své spolužačky slovy: „XY má pěknej zadek. To jo, ale děsně špičatej. A viděl jsi v tělocvičně XY v těch krátkých kalhotkách? Pěkná prdel… Kozy taky nemá špatný. XY je kráva, ta ti hned nedá.
XY je dobrá, do té bych šel. To si dej bacha, má přítele.“ Mezi tím si lustrovali holky na Facebooku a přidávali do přátel. Tedy nic strašného, zcela normální klučičí tlachání.
A najednou slyším slova:
„…mě stačí, že má díru…“
Slova, která zbystřila mou pozornost.
Moje mysl začala fabulovat myšlenky: „Kam se poděla romantika, láska a respekt?
V jakém žije ten chlapec prostředí, že tímto způsobem dokáže zcela bez citu mluvit
o ženách? Jaký je jeho mužský vzor? Jaký je jeho vztah s matkou? Co se stane, až tento chlapec dospěje? Jak bude prožívat své vztahy s druhými, zejména se ženami? Jakým bude partnerem?“
Mysl umí vymýšlet různé scénáře a snaží se mě vtáhnout do svého děje. Podařilo se jí to. Vyvolala ve mě jednu nepříjemnou vzpomínku z minulosti. Hlavně ji zase znovu neprožívat… Vrátila jsem se rychle zpět do tady a teď, do autobusu a zjistila jsem, že chlapci vystoupili.
Oddechla jsem si a začala se soustředit na něco jiného.
Tu jsem zaregistrovala pocit svého těla…byla mi zima i přesto, že ten den svítilo sluníčko a v busu bylo relativně teplo.
Právě mě opět došlo, jakou sílu mají myšlenky převedené do slov.
Jak slovem můžete druhého povzbudit nebo potopit…
a tak ve stínu hesla…
JAKÉ JE POUČENÍ Z TÉTO UDÁLOSTI JSEM SI ODNESLA PRO BUDOUCNOST?
„Neber si cizí řeči osobně.“
A TAKY…
„Vždy si dávej pozor na své myšlenky a slova, kterými se projevuješ. Mluv a chovej se tak, jak chceš, aby s tebou druzí mluvili a chovali se k tobě. To vše při zachování vlastní autenticity.“
Na začátku tohoto 7. týdne mi oznámili, že se stěhuji na jiné pracoviště. Na opačnou stranu Prahy. Změna sice očekávaná, ovšem rychlost, s jakou se uskutečnila byla vskutku nečekaná.
Nicméně v pondělí jsem příjemcem oznámení a v úterý již přesunuta na nové místo. Uff, to byl fofr. Ještě, že mám bohaté zkušenosti se stěhováním. Stěhovala jsem se do dnešních dnů pětkrát, to už má člověk něco za sebou.
Mé nové pracoviště je moderní kancelář v Praze – Michli.
A protože jsem fotografií posedlá, neboť mě vždy pohled přes hledáček fotoaparátu vnese do života více pozitivna. A tak jsem si udělala vycházku po okolí a našla jsem pár zajímavých pohledů, o které se s vámi podělím.
Kostel Narození Panny Marie je barokní kostel, který byl postaven jako kaple Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v roce 1724. Více se o Horní Michli dočtete << zde >>
Něco málo z Baarova parku, který je součástí BB Centra, byl otevřen návštěvníkům
v červenci 2010. Relaxační zóna, kde si můžete zahrát pétanque, zhoupnout na rotující houpačce a nebo si povídat z jednoho konce parku na druhý.
Na závěr jeden nečekaný pohled na mou oblíbenou Žižkovskou televizní věž.
Žižkovská TV věž
Tak aklimatizace na nové prostředí provedena a nyní vzhůru novým příležitostem… a hlavně neztratit směr!
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.Souhlasím
