Archiv pro štítek: režisér

Václavské náměstí

Život je premiéra bez generálky…

Nestačíš se naučit svou roli, a už tě vystrčí na jeviště života a řeknou ti: „Tak hraj!“
Když se premiéra nevydaří, může se stát, že bude následovat druhá, obnovená. Můžeš se např. podruhé oženit nebo vdát. Stejné chyby se sice neopakují, ale dělají se jiné. Má to nějaké řešení?
ANO, ale jen jedno skutečné dobré:
STÁT SE REŽISÉREM VLASTNÍHO ŽIVOTA.

Fakýři Na příkopechPřed příchodem na tento svět jsem si pro sebe sepsala krátký životní scénář.
Účelem scénáře je mít jasné cíle, a k jejich dosažení používat individuální přístup.

Všichni máme pro počáteční orientaci na scéně stejný scénář, leč používáme jiný individuální přístup.
Říká se, že opakování je matkou moudrosti.
Oživte si společně se mnou základní desatero z našeho scénáře hry zvané Život.

K desateru jsem přidala můj pohled na jednotlivé scény a  jaký v nich spatřuji cíl pro sebe. Věřím, že pohled z jiného úhlu ve vás  probudí vaši inspiraci.

1. scéna:
Dostaneš tělo – může se ti líbit anebo ne, ale bude tvoje po celou dobu
co jsi na tomto světě.
Jaký je cíl?
Naučit se milovat své tělo, takové jaké je a pečovat o něj s láskou.
Co si to znamená? Jednoduchou věc – pěstovat zdravý životní styl. Zdraví těla i ducha.

2. scéna:
Naučíš se lekce – zapsala jsi se na plný úvazek do školy s názvem „Život“.
Každý den dostaneš šanci se naučit lekci. Buď se ti budou líbit, anebo je
nazveš hloupými a nepodstatnými.
Jaký je cíl?
Naučit se rozpoznat důležité a nedůležité v každé situaci.

3.  scéna:
Neexistují chyby, pouze lekce. Růst je proces plný zkoušek, chyb a pokusů.
Chybné pokusy jsou součástí procesu, stejně jako ty úspěšné.
Jaký je cíl?
Naučit se přijímat chyby. Nahlížet na ně jako na příležitosti k růstu,
nikoliv je vnímat jako vlastní selhání.

4. scéna:Kuchař na Malé Straně
Lekce se opakuje, dokud se ji člověk nenaučí. Každá lekce se bude opakovat
v různých variantách a to dokud se ji nenaučíš. Teprve pak můžeš jít na další lekci.
Jaký je cíl?
Poučit se s chyb, udělat to jinak než minulosti.
Tady se musím hodně soustředit, neboť rutinní programy v myšlení dá hodně práce změnit. Řekla bych, že je tahle scéna nejdůležitější, ale taky nejnáročnější ve své realizaci.
Zde začíná změna v řízení. Nastává přechod z autopilota na ruční řízení.

5. scéna:
Naučením lekce proces zdaleka nekončí. Lekce jsou trvalou součástí  tvého
života a pokud jsi naživu, čeká tě mnoho lekcí, které je třeba se naučit.
Jaký je cíl?
Naučit se být stále ve střehu! Hlídat své myšlenky a činy.
Skoncovat s nevědomostí a začít být vědomá!
Znamená to převzít řízení svého života z autopilota na ruční řízení.

6. scéna:
Žij přítomností – buď vděčná za to, co máš právě teď a nestresuj se budoucností.
Jaký je cíl?
Naučit se soustředit se na příjemné situace a pocity každý den. S železnou pravidelností  provozovat cvičení vděčnosti, například využít „Cvičení tří dobrých věcí“. Naučit se chápat, že to čemu věnuji pozornost roste. Naučit se věnovat pozornost a soustředění tomu, kde chci růst. Znamená to plný přechod na ruční řízení.
Tvořím svou budoucnost svými myšlenkami a činy právě teď.

Herec, divák nebo režisér?
Herec, divák nebo režisér?

7. scéna:
Lidé kolem tebe jsou tvým zrcadlem. nemůžeš někoho milovat či nenávidět,
aniž by to odráželo něco, co miluješ, či nenávidíš na sobě.
Jaký je cíl?
Naučit se sebekontrole. Naučit se poznat sílu slov a používat je s rozvahou. Dříve než někoho či něco odsoudím či mě přepadnou jiné nepříjemné myšlenky, položím dotaz sama sobě. Co je to, co ve mě vyvolává nepříjemný pocit a PROČ? Tomu odpovídá rčení našich předků…

„Dvakrát měř, jednou řeš.“

 

8.scéna:
Odpověď leží v tobě. Všechny odpovědi na tvé životní otázky leží v tobě.
Jediné, co je třeba dělat, je hledat, naslouchat a věřit.
Jaký je cíl?
Nauč se vnitřnímu klidu či osobní pohodě.
Klid myšlenek pomáhá naslouchat svému vnitřní hlasu – intuici
a posiluje důvěru v sebe samu.

9. scéna:
Co uděláš se svým životem, je jen a jen na tobě. Máš všechny zdroje a prostředky,
které potřebuješ. Co s nimi uděláš, je jen a jen na tobě. Volba je jen a jen na tobě.
Jaký je cíl?
Poznat sebe samu, své silné stránka a naučit se je využívat novým způsobem.
Jednoduše dělat to, co mě baví. Život je dar od Boha a co se svým životem
udělám, je můj dar Bohu. Zopakuji moudro, které je mottem na mojeinspirace.cz:

„Co člověk neví, na to se může zeptat
a co neumí, to se může naučit.“

10. scéna:
Ať už si myslíš, že to dokážeš či ne, v obou případech budeš mít pravdu.
Jaký je cíl?
Naučit se přijímat odpovědnost za své myšlenky a činy. Uvědomit si určitou míru rizika a přijmout zodpovědnost za svá rozhodnutí. Připomíná mi to jedno židovské moudro…

„Neodpovím-li sám za sebe, kdo za mě odpoví? Ale odpovídám-li jen sám za sebe, jsem to ještě já?“

Živé sochy
Režisér, herec nebo divák…

Prožívání život jsou neustále měnící se  scény a tím mě učí improvizovat.  Každá nová scéna
vyžaduje novou kreativní tvorbu scénáře.
A ten už musím vymyslet sama, neboť se týká už jen mne.

Přemýšlej o tom!
Já už mám za poslední dva roky zcela jasno.

Je lepší být režisér než herec. Být hercem je lepší než být jen divákem!

Jste skvělí, že jste dočetli až sem. Jestliže jsem vás inspirovala,
budu ráda za vaše postřehy v komentářích.

Mějte se krásně
S láskou
Šárka